RECENZE – Kateryna Michalicyna: Kdo roste v lese

Půvabný podzimní příběh zahřeje i nenápadně vzdělá

 

Podzim už sice brzy předá vládu zimě, ale pokud máte toto roční období v oblibě, pokochejte se nádhernou podzimní knižní záležitostí Kdo roste v lese, vydanou nedávno v nakladatelství Host. Možná Vám bude nápadná obálka jezevce zahaleného v lesním porostu něco připomínat. Není divu, je to totiž mladší sourozenec titulu Kdo roste v parku (Host, 2019). Musím říct, že u nás tato kniha dokázala vykouzlit neopakovatelnou podzimní náladu. S chutí jsme si ji s dcerkou přibalily do baťůžku, objevovaly různé stromy, určovaly jejich názvy a povídaly si o nich. Pojďte se na ni podívat spolu se mnou.

Kdo roste v lese


Příběh

Přírodě vládne podzim. V jedné lesní noře žije starší jezevec. Začíná ráno, v tu dobu má ještě půlnoc a právě nyní ho vyruší křik a řádění malých veverek, které na jeho obydlí hází šišky. Jezevec je sice trochu bručoun, ale brzy poznáváme, že má dobré srdce a miluje přírodu. Často vzpomíná na svou maminku, která jeho i ostatní sourozence učila objevovat kouzlo lesa. Spolu s jezevcem poznáváme flóru, která je lesu vlastní - různé druhy stromů, ale i mech, a okrajově i flóru. V příběhu však nechybí ani menší drama. To když jezevec zjistí, že poblíž lesa vypukl požár. Podaří se mu les zachránit?

Okouzlující ilustrace

Velké prim hrají celostránkové i drobnější ilustrace oblíbené Oksany Buly, které díky většímu formátu knihy ještě víc vyniknou. Objevovat je, to je opravdu požitek. Využívají tlumené podzimní paletu barev od žluté přes červenou a hnědou a nutí vás prohlížet si je znovu a znovu. Navozují pocit klidu a pohody.

Zvířátka jsou dobře rozpoznatelná a vůbec nevadí, že jsou polidštěna. Například nosí oblečení. V ilustracích můžete hledat i roztomilé detaily, které pobaví děti i dospělé - např. skoro na každé stránce se objevují ukryté ruměnice pospolné. Zdají se vcelku nenápadné, ale na konci zjistíte, že mají docela důležitou úlohu.

Paní Bula skryla do ilustrací i nadsázku a vtip, takže v záchraně lese, kdy každé zvířátko prchá před plameny narychlo, si s sebou myšky vezmou občas i věci, které byste nečekali, jedna se např. sotva vleče, protože je od hlavy až k patě ověšená šperky, jiná za to nejdůležitější pokládá starou myší babičku, proto ji odnáší i s houpacím křeslem…

V knize najdete i věrohodně zpodobněné ukázky listů a plodů některých stromů doplněné popisky. Trochu mě mrzelo, že stromy nevidíme celé tak, jako tomu bylo v předešlém díle, takže dítě si neudělá představu o tom, jak vlastně strom vypadá, protože vidíme většinou jen jeho část. Ale přesto knížka určitě stojí za povšimnutí a je poměrně nabitá informacemi, ale tak akorát. 

Oceňuji také předsádku zaplněnou částmi stromů, o kterých byla v knize řeč, s dětmi tak můžete jednotlivé části určovat.



Text a jazyk

Knížka je cílena na dětské čtenáře, čemuž je uzpůsoben také text – jeho velikost, rozložení i větší font písma. Všechny názvy stromů, keřů či mechů jsou v textu odstíněny tučným a výraznějším písmem, což napomáhá orientaci. Také část týkající se jezevcových vzpomínek je od předchozího textu odlišena kurzívou. Líbí se mi také pevnější stránky, u menších dětí tedy nehrozí tak snadno nehoda.

Ve vyprávění je použitá krásná a barvitá čeština (smrk šelestí, rošťandy se schovávají, zrzavé plašandy) bohatá na citoslovce i rozverné říkanky. Překladatelka se svého úkolu zhostila bravurně a s textem si pohrála. Ojediněle se však setkáte s cizím nebo méně známým slovem (symbióza, pancíř).

UKÁZKA:

Jezevec se rychle rozhlédl kolem sebe. Moudré stromy! Taky cítí, že zima už je za dveřmi. Tuší to a pomalu se ukládají do svého rostlinného zimního spánku, začínají dřevnatět. Na mladých výhoncích je kůra občas zhrublá jako ochranný pancíř – díky tomu se k nim v zimě nedostane mráz. A listí? Panečku, to je krása, povzdechl si jezevec. (Str. 11)

Co se týče zápletky, trochu zdařilejší se mi zdála v prvním díle, kde semenáček zpovídá strom od stromu a hledá strom (otce), ze kterého pochází. Postava rodičů, respektive maminky však v tomto příběhu hraje také podstatnou roli, i když jen ve vzpomínkách. Představuje takový v dobrém slova smyslu vzor k následování pro nás, rodiče, kteří bychom dětem měli také zprostředkovávat důležité informace o lese a flóře vůbec. Příběh bude v dětech navíc rozvíjet empatii a komunikaci.

Příběh s přesahem

Jaké tajemství skrývá smrkové dřevo? Jak se stromy připravují na zimu? Proč jim padá listí? Shazují smrk s borovicí jehličí? Víte, jaký je nejmrazuvzdornější strom na světě? I na tyto otázky naleznete v knížce odpovědi.

Do příběhu jsou nenápadně vmíseny i základní informace nebo zajímavosti o stromech, a to nejen o těch lesních, ale i o těch, které potkáme běžně v okolí domova. Jaké druhy stromů na nás čekají? Smrk, buk, habr, olše, osika, modřín, líska, borovice, ale i rostliny jako mech či lišejník. Okrajově i maliník či šípkový keř. Většinou se o nich dočtete dvěma větami jen kratičkou zmínku či drobnou zajímavost, děti tak nebudou přesycené informacemi. Mnohé poznatky možná překvapí i dospělé.

Líbí se mi, že autorka při popisech zapojuje všechny smysly. Mimoděk se dozvíte, že smrkové dřevo obsahuje smůlu, která voní, že na zimu je jehličí smrku tuhé. Děti se náznakem zjistí také něco o způsobu života jezevců a také o tom, která zvířata v lese můžeme potkat. Závěr obsahuje lehký ekologický apel. Pokud rádi s dětmi tvoříte, jistě oceníte i drobnou aktivitu spočívající v návodu, jak si zhotovit girlandu z podzimního listí.

Zhodnocení a doporučení

Knížka dovedně spojuje jednoduchý příběh se vzdělávací složkou. Děti díky ní mají šanci poznat, jak takový les vypadá, co v něm roste, základní rozdíly mezi stromy listnatými a jehličnatými, jejich barvami či plody. Knížka se výtečně hodí právě na podzimní procházku třeba do lesa nebo do přírody. Primárně je titul určen dětem od 3 let, ale díky obrázkům bych se ho nebála pořídit i dvouletým. Dcera má 2 roky a půl a ráda příběh poslouchá, hledá detaily, popisuje, co vidí na obrázku.

Rozhodně nelituji, že jsem titul koupila. Ano, její koncept je jiný než v předešlém díle, ale když tento fakt přijmete, rozhodně Vám ostudu v knihovně neudělá. Pokud chcete nějakou hodnotnou knížku o stromech pro menší děti, určitě se po ní nebojte sáhnout, využijete ji minimálně po celý předškolní věk a myslím, že díky zajímavostem i první školní léta. Doporučuji pořídit i první díl Kdo roste v parku, protože představuje další stromy a spolu s tímto dílem se bude hezky doplňovat.


A co Vy? Chodíte s dětmi rádi na procházky a seznamujete je s okolními stromy? Zaujal Vás titul? Budu ráda, když napíšete. Pěkné počtení přeji. 

______________________________________________________________________________ 

Anotace:

Název: Kdo roste v lese

Originál: Chto roste u lisi

Autor: Kateryna Michalicyna

Překladatel: Rita Kindlerová

Ilustrátor: Oksana Bula

Formát: 225 x 296 mm

Vazba: pevná

Počet stran: 44

Rok vydání: 2020

Nakladatelství: Host

_______________________________

O AUTORCE:

Zdroj: Host
Kateryna Michalicyna (*1982)

ukrajinská literární redaktorka a původní profesí učitelka biologie, překladatelka a autorka knih pro děti i dospělé. Na svých knihách často spolupracuje s ilustrátorkou Oksanou Bulou, u nás jejich knihy hojně vydává nakladatelství Host

Kdo roste v parku (Host, 2019), Kdo roste v lese (Host, 2020). U slovenských sousedů vyšel také díl s názvem Kto rastie v sade (Ikar, 2018). Doufejme, že se nakladatelství Host chopí brzy českého překladu.


O ILUSTRÁTORCE:

Zdroj: Host

Oksana Bula (*1989)

ukrajinská výtvarnice, ilustrátorka dětských knih. U nás je známá především svými autorskými knihami ze světa kouzelných lesní bytostí – tukoňů: Zubr si hledá hnízdo (Host, 2016, 2017), Medvěd nechce jít spát (Host, 2018), Jedlička se narodila (Host, 2019). 



Žádné komentáře:

Okomentovat