RECENZE – David Böhm: A jako Antarktida – Pohled z druhé strany

Fascinující obrazová i obsahově informačně nabitá encyklopedie nutí k zamyšlení a varuje zároveň

Mění se rychleji svět nebo náš pohled na něj?

A jako Antarktida - knížka, o které se poslední dobou hodně mluví a která letos posbírala několik významných ocenění (Zlatá stuha, Magnesia Litera, Nejkrásnější kniha roku, Cena učitelů v anketě SUK – čteme všichni). Není se čemu divit, že i já jsem zatoužila poznat kouzlo Antarktidy.

Nedotčená a nespoutaná příroda, kontinent, který nikomu nepatří, zvířata neznalá lidí, to vše je bezesporu lákavé. Méně lákavé jsou teploty během léta kolem -10 °C až – 40 °C, nebezpečí, krutost, temnota, nevyzpytatelnost a nejistý návrat. Už úspěšná cesta tam je hodna obdivu (své o tom ví sám autor i jeho dva synové, všichni se tam vydali). I z tohoto důvodu jsem vděčná za tuto objevnou publikaci, díky níž má každý možnost tento tajemný kout světa prozkoumat, ale A jako Antarktida nabízí i něco víc – nutí k přemýšlení o závažných ekologických otázkách ohledně počínání lidstva i nás samotných.

Vydejte se na prohlídku pátého největšího světadílu, který nikdy nebyl obýván lidmi. Je nejstudenější, nejsušší, nejvyšší a největrnější, ale tak dobře se o něm čte doma v teple, zvláště v podání skvělého Davida Böhma.:-)

Objevte Antarktidu a koukněte na ni z druhé strany

Musím říct, že autor čtenáře seznámí s Antarktidou opravdu důkladně. A není na to sám, protože od vás očekává kooperaci. Často klade otázky a odpovědi musíte nalézt spolu s ním. Nabádá vás, abyste se na Antarktidu zkusili podívat z jiné strany, než jste zvyklí.

Kde Antarktida vlastně leží, jak si správně vyložit její velikost, jak se máme správně dívat na to, co vidíme? Opravdu leží dole a je tak obrovská? Jací úžasní živočichové v ní kromě tučňáků žijí? Jaký je rozdíl mezi touhou zvítězit a mít odvahu udělat něco první? Těmito a jím podobnými otázkami nutí čtenáře přemýšlet a používá k tomu hovorový a pro něj blízký a srozumitelný jazyk. Líbí se mi, že k porovnání využívá příměry k věcem ze života (představte si svět jako oloupaný pomeranč, jak velká bude Antarktida?), děti si pomocí názorných schémat, příkladů či modelů můžou vše jednoduše představit a nebude pro ně těžké pochopit, co tím autor chtěl říct.

Výtvarný skvost

Nejen obsahově, ale i výtvarně je to vskutku výjimečná kniha. Mapy, kresby, schémata, dokumenty, popisné ilustrace, modely, autentické fotografie, či ty, které si na to záměrně jen hrají, komiks, to všechno v ní najdete. Každá stránka a každé téma má vlastní ilustraci.

Designérka Dita Rakouská pro účely publikace ušila 5 druhů modelů tučňáků a 2 plyšáky zapůjčila. 

„Mám slabost pro encyklopedie, které v obraze dokáží vysvětlit složité postupy či struktury a tak jsem se pokusil sám vytvořit jeden model - řez Antarktidou." (David Böhm) 

Moc se mi líbí hravost, názornost, přímočarost a jednoduchost ilustrací s jakou tento světadíl čtenářům autor přibližuje. Hravost se projevuje například i tím, že obsah je roztomile zakomponován do černého reliéfu Antarktidy, na němž kromě čísla stran naleznete výrazné bílé nadpisy hůlkovým písmem různých velikostí. Aby autor tento koncept ještě podtrhl, dokonce vyvedl netradičně i číslování stran, a to shora dolů. Možnosti publikace jsou využity na maximum, protože obsahuje i stránky, které lze dále rozložit.

Svižný a informačně nabitý text

Textu je tam akorát, vzájemně ladí ke kresbám, hraje si s různými velikostmi, druhy písma, obsahuje to nejzajímavější, co byste o Antarktidě chtěli vědět. Vše podáno výstižně, svižně, přitom intelektuálně, ale nikdy vás ty informace nenudí. Někdy autor sklouzne k důvěrnému tónu, ale to není na škodu. Čtenářům je tak ještě bližší. Moc se mi líbilo, že text obsahuje i velké a důležité myšlenky pro život obecně. Je vidět, že autor myslel i srdcem a práce na knize pro něj byla důležitá.

Věděli jste, že…

…před 53 miliony lety rostly na Antarktidě palmy?

…hlavní tažnou silou Amundsenovy výpravy byli psi? Vzal jich s sebou 52, ale vrátilo se jich jen 11, protože cestou k pólu slabší zabíjel a krmil jimi zbývající?

…chcete-li se vydat na Antarktidu na delší pobyt, musíte mít na některých stanicích vytrhané všechny osmičky nebo odoperované slepé střevo? Proč? Jednou tam totiž jeden lékař byl nucen řídit vlastní operaci slepého střeva…

…že taková želvuška (okem neviditelný supertvor) dokáže přežít teploty od –273°C do 150°C a je tak odolná, že žije po celém světě, přežije i v jícnu vulkánu či 30 let v ledu?

…aby se zachovala rovnováha přírody, hlídá se, aby nikdo ani omylem na podrážce nepřinesl na Antarktidu semínko, které by tam mohlo zakořenit?

…naše odpadky nás předbíhají v dobývání míst, kde člověk ještě nebyl, oceány jsou plné lidských odpadků?

…pet lahev se rozkládá až 100 let?

Na této planetě jsme jenom na návštěvě

Pro mě byla většina informací překvapivých, nikdy jsem zeměpisu příliš neholdovala a o Antarktidě jsem tušila asi tolik, že je někde dole, je tam zima a žijí v ní tučňáci.:-) Ale po přečtení mám pocit, že Antarktidu trochu znám. Díky knize si uděláte obrázek o tom, co a kde je Antarktida, z čeho se skládá kra, jak se na tento kontinent (i dění ve světě) máme správně dívat, dozvíte se, proč je led naše paměť, co by měla obsahovat krabička poslední záchrany polárníků, pokocháte se přehlídkou tučňáků (na světě jich existuje 17 druhů a všechny žijí na jižní polokouli), zjistíte, kteří lidé na Antarktidu jezdí a proč, přečtete si zajímavé postřehy z cestovatelských deníků Böhmových synů  i několik zajímavých a napínavých příběhů cest jejích dobyvatel... a ještě mnohem víc. Příběhy slavných dobyvatelů mě opravdu bavily! Zvlášť příběh Ernesta Shackletona! To Vám bylo napínavé! Vážně se nebudete nudit. 

Kromě všech těchto důležitých a čtivě podaných informací je Antarktida hlavně varováním před poživačným způsobem života především západní civilizace nerespektujícím ekologické aspekty a skutečnost, že jsme jako lidstvo na této planetě jen na návštěvě a všechno naše nešetrné počínání s odpady se na zdraví planety odrazí.

POSLÁNÍ: (…) je důležité, aby se přírodní zdroje začaly chápat jinak než dosud. Aby bylo všem naprosto jasné, že lidé nejsou jediní uživatelé planety Země a příroda není jen nějaký sklad surovin… (Str. 72)

Na světě není moc míst, kde člověk ještě nebyl. Jako by už nebylo co objevovat. A právě to je ten nejnáročnější úkol: objevovat svět znovu a způsobem, jakým jsme ho ještě neviděli. Naučit se užívat jeho bohatství a pestrost tak, abychom po sobě nenechali ekologickou pohromu, aby zůstal fascinujícím místem i za 1000 let a uživil ty, kdo tu budou po nás. (Str. 78)

UKÁZKA:

V Antarktidě často vznikne situace, kdy vás přepadne sněžná slepota. Světlo se rozptýlí kolem vás a nebe je stejně bílé jako země. Nevidíte horizont, svět kolem jako by někdo vygumoval… Už nevíte, jestli jdete do kopce nebo z kopce, jestli jdete rovně nebo chodíte dokolečka. A protože je Antarktida největrnějším místem na Zemi, tak často jediné, co uslyšíte, je hučení větru. Kdo by se v tom neztratil? Zkuste si představit, jaké to bylo pro výpravy prvních polárníků, kteří takovou krajinou putovali po mnoho týdnů… (Str. 49).

Zhodnocení a doporučení

Po přečtení musím říct jediné: fascinující, fascinující, fascinující. Před autorem klobouk dolů. Dokonale promyšlené, ilustrace jsou pečlivě vyšperkované, text je poutavý, podnětný, plný neuvěřitelných skutečností, stručný a přitom všeříkající. Díky nadčasovým myšlenkám nikdy nezestárne. Zařadila bych ji jako povinnou součást hodin zeměpisu, mělo by si ji přečíst každé dítě od 9 let i každý dospělý, vlastně nejen přečíst, ale zamyslet se a pokusit se něco udělat pro zachování rovnováhy naší planety co nejdéle.

 __________________________________________________________

Už jste četli A jako Antarktida? Co Vám z ní utkvělo nejvíc? Potěší mě Vaše reakce. :-) 

Anotace:

Autor: David Böhm

Ilustrace: David Böhm

Počet stran: 80

Nakladatelství: Labyrint

Rok vydání: 2019

____________________________

O AUTOROVI A ILUSTRÁTOROVI:

David Böhm (*1982) je úspěšný výtvarník a spisovatel, baví ho kresba a zkoumání jejích dalších možností. Často spolupracuje s Jiřím Frantou. Má tři děti - Jáchyma, Olivera a Cecilku. Vytvořil ilustrace k populárně-naučné a oceňované knize Hlava v hlavě.

Ondřej Buddeus: Hlava v hlavě (Labyrint, 2013, 2. rozš. vyd. Labyrint 2020)

První česká hlavopedie, určená především pro dětského čtenáře, jemuž má originální a hravou vizuální formou pomoci pochopit základní skutečnosti týkající se hlavy, mozku a jeho fungování.