RECENZE - Tereza Pařízková: Stela a 16 huskyů

Tereza Pařízková: Stela a 16 huskyů

Tereza Pařízková vytvořila nádhernou knížku, kde se objevuje poměrně nové téma v dětské literatuře, a to je práce mašéra. Dýchne z ní na Vás hřejivost, zimní atmosféra, kouzlo psích spřežení a Aljašky. Díky této knize si užijete spoustu krásných chvil ve společnosti sibiřských huskyů, ale připomenete si také bezstarostné dětství, rodinnou sounáležitost a hrdost k odkazu předků. Celým příběhem se prolínají citově silné okamžiky, které ve vás vyvolají vzpomínky na vlastní dětství. Dozvíte se také, jak se zvířecí i lidská rodinka dostane z malebných českých hor až na Aljašku, kde se koná jeden z neprestižnějších a nejnebezpečnějších závodů psích spřežení. Nechte se přenést do vyprávění desetileté Stely, dcery mašéra.

Když dva husky nestačí. Příběh, který se vám zapíše do srdce!

Stela a 16 huskyů - obálka

Příběh

  Stela je desetiletá holčička, která žije se svým tatínkem, mašérem, a dědou v horách Sedmihorkách. Z vyprávění je cítit, že má se svou rodinou vytvořený krásný vztah. Dozvídáme se příběh, v němž si její tatínek splnil svůj dávný sen a stal se mašérem. 

Můžu se chlubit i věnováním od autorky.

   Nic z toho by se ale nestalo nebýt dědy Baltazara, který je strůjcem osudů jejich rodiny. Děda má k Sedmihorkám, kde žije, silné pouto, které přenesl i na své syny – Edu, který žije v Seattlu, a Stelina tátu. Děda tu vede také malý penzion. 

   Když umře dědovi žena, rozhodnou se jeho synové rozptýlit jeho zármutek tím, že mu přivezou 2 štěňata sibiřského huskyho. Stele je svěřen důležitý úkol – vybrat je. Děda přijde na jiné myšlenky a táta začne psy cvičit. 

   Po roce se smečka rozroste o dalších pět štěňat, která se s prvními rychle sžijí a vytvoří skvělou psí partu. Stela se díky ní stane ve škole velmi oblíbenou a všichni v okolí se o psy zajímají. Smečka se rozroste ještě několikrát, např. o tuláka Frankieho. Nakonec dosáhne počtu 16 huskyů. Stelin táta trénuje psy každý den a jeho dcera mu s péčí o ně pomáhá. Postupně smečka začne i závodit a troufá si i na delší tratě. 

  K desátým narozeninám dostane Stela letenku na Aljašku, kde se koná nejnáročnější závod psích spřežení na světě - Yukon Quest, kam táta přihlásil celou smečku. Na závod jedou všichni a nechybí ani strýc Eda. Čeká nás ta nejnapínavější část příběhu, kde nebude nouze o zvraty a nečekané události. Dojedou všichni v pořádku do cíle? 

Vlastní hodnocení

  Autorka má cit vykreslit v příběhu přirozenou a vzájemnou lásku mezi dědou, tátou a Stelou. Celou knihou se line velká dávka různých emocí, i to dělá knihu nezapomenutelnou a výjimečnou.

   

  Někdy není potřeba velkých darů, abychom tomu druhému ukázali, že ho máme rádi. Stačí jen dárek od srdce, třeba takový, jaký dostala Stela ke svým narozeninám od dědy. Daroval jí všechny své knížky od Jacka Londona, které sám jako malý kluk dostal, a udělal jí tím velikou radost. Knížka je prodchnuta podobnými dojemnými okamžiky, které ve vás možná vyvolají vzpomínky na vlastní dětství.

  Stela na mě působila jako skromná, milá, citově založená a zodpovědná holčička, která miluje svou rodinu, psy a domov. Těchto hodnot si váží. Nahlížíme do jejího vnitřního světa, skrze ni poznáváme další postavy, vytváříme si o nich představy, cítíme k nim sympatie, soucit, obdiv. Kromě Stely se v příběhu vyskytují hlavně mužské postavy a ty psí.

Úvod:

„Budu vám vyprávět příběh, ze kterého vás zastudí na prstech u nohou a taky u srdce. Zavede vás totiž do krajiny sněhu a mrazu. Ta krajina je až na samotném konci světa, kde spatříte polární záři a taky pochopíte, že ticho a samota mohou být úžasné a nebezpečné zároveň. Jmenuju se Stela, je mi deset a můj táta je mašér. Že jste takové slovo nikdy neslyšeli? Určitě už jste ale slyšeli o psích spřeženích, která mezi sebou závodí o to, které se dostane do cíle nejrychleji. Každé psí spřežení má svého mašéra, tedy člověka, který psům pomáhá, povzbuzuje je a udržuje v tempu. To však není všechno. Mašér je nejlepší kamarád své smečky, cvičí ji a stará se o ni, jak nejlépe dovede. A to přesně je i můj táta – táta mašér. Můj táta říká: „Být mašérem je poslání. Nevybral jsem si to, narodil jsem se pro to.“ A potom se vždycky rozpovídá o tom, jak si ho v sedmi letech našel jeho první husky Čumáčisko, který se náhodou proháněl po louce zrovna ve chvíli, kdy tam šel i můj táta.“ (Str. 9)

   V příběhu má Stela především roli vypravěčky, hlavní děj se točí kolem výchovy a výcviku psů, příprav huskyů na závody, a především vyvrcholení celého příběhu - závod na Aljašce. 

   Hodně prostoru je samozřejmě věnováno také chování a reakcím huskyů. Stela měla ze psů nejdříve obavy, ale brzy se stala jejich nadšenou kamarádkou a pečovatelkou. Dozvídáme se také, jak je těžké vybrat nejen to správné štěně (všichni jsou tak roztomilí), ale také jeho jméno. Stela miluje příběhy Jacka Londona, proto jména často vybírají podle postav z jeho románů (Buck, Kiča), ale také podle jmen blízkých z jejich rodiny (Magda) či podle výrazného rysu štěněte (Ouško). 

   Také se můžeme dočíst, jak se psi správně krmí, jak probíhá jejich výcvik, ale třeba jak moc je náročná cesta z České republiky až na Aljašku s tolika psy, natožpak jak to probíhá na Yukon Questu. Autorka však v těchto pasážích nezabředává do zbytečných podrobností, aby malé čtenáře nezahltila.

    Hodně pasáží je věnováno poměrům psů ve smečce, jak se chovají k sobě navzájem, jaký mají vztah ke své lidské smečce, ale také jak je důležité, aby se mašér choval k nim.

Seznámení tuláka se smečkou: 

„Tak tohoto huskyho jsem za tátou neposlal. Tenhle pes si ho opravdu našel sám,“ řekl děda, zatímco si prohlížel vysokého psa, který byl sice pohublý, ale i tak budil obrovský respekt. Táta ho dovedl až k boudám a zadíval se mu do jeho temných očí. „Já jsem pro, abychom to spolu zkusili. Ale nemůžu mluvit za ostatní, hlavně za radu starších, Bucka a Otylku. Tak se snaž, ty tuláku!“Pes najednou svěsil hlavu a když se k němu Buck nedůvěřivě přiblížil, lehl si pomalu na zem a nechal se od něj očichat. Všichni jsme to napjatě sledovali, bylo to napínavější než nějaká detektivka. A Buck jakoby přikývl, šel zpátky ke své boudě a nového psa si pro tu chvíli víc nevšímal. (Str. 48)

   V knize se setkáme i se složitějšími otázkami, např. jestli je mašérství týrání psů či nikoliv. Nalezneme zde i překvapivé momenty. Postava táty umí šít na šicím stroji (šije spřežení). Ale autorka se nestydí naťuknout i tabuizovaná témata, jako je vzpomínka na blízkého, který už zemřel nebo už dlouhou dobu není. To je také jedno z bílých míst příběhu. Nikdy se přímo nedozvíme, co se stalo se Stelinou maminkou. 

  Knížka obsahuje široký časový záběr. Od prvního okamžiku, kdy si rodina pořídila prvního huskyho do velkého závodu uplynulo pět let, ale příběh příjemně plyne, kapitolám jsou věnovány jen důležité a klíčové momenty.  Je vidět, že autorka své řemeslo dobře zvládá. Líbí se mi, že neopomněla nastínit nelehkou cestu výchovy a výcviku štěňat až po dospělé psy, kteří jsou schopni ustát náročný závod.

   Osobně mě hodně věcí týkajících se závodů překvapilo, takže se i mnozí čtenáři neznalí závodů psích spřežení něco dozvědí. Hlavně co se týče Yukon Questu, o jehož průběhu a organizaci si přečteme poměrně dost informací. Věděli jste například, že každý pes potřebuje na závod botičky, které se ještě navíc musí měnit každých 100 km závodu? Yukon Quest má 1600 km, takže si dovedete představit, jak musí být opatření botiček pro všechny psy náročné.

  Líbily se mi také popisy Aljašky, navození její atmosféry a seznámení s pocity tatínka, který se závodu účastnil.

Aljaška: 

„Projížděli jsme kolem zasněžených luk a plání, které lemovaly hory mnohem vyšší a temnější než u nás v Osmihorkách. Na silnici nebyla skoro žádná další auta a krajinu objímal zvláštní klid. U nás jsem se hor nikdy nebála, jednak jsem je znala jako svoje vlastní boty a taky nepůsobily tak, že by mě chtěly přivést do nějaké šlamastyky. Tady však byly hory jiné, neoblomné a s přísným pohledem, ze kterého koukalo jen jedno: S námi si nezahrávej.“ (Str. 70)

Ilustrace

 Celý příběh provází nádherné ilustrace Ivony Knechtlové. Mají velkou zásluhu na tom, že Vás kniha na první pohled zaujme. Působí totiž realisticky, ale přesto snově, mají v sobě něco dětského (v tom nejlepším slova smyslu) je u nich vidět pečlivost provedení, dokáží vyjádřit emoce aktérů i krásu okolní přírody, jsou zkrátka okouzlující. Na tvorbu Ivony Knechtlové nedám dopustit. Její ilustrace miluji a zajímám se o každou knihu, na které pracovala.

Hodnocení

   Jsem si zcela jistá, že jako desetileté holčičce by se mi příběh moc líbil a opakovaně bych si ho četla. Jsou tam psi, dobrodružství a napětí, poměrně neznámé téma mašérství, Aljaška – tajemná země, o které se chcete něco dozvědět, přenádherné ilustrace a ještě navíc je přítomen silný příběh. Ostatně nemusíte být dětmi. Stejné pocity mám i jako dospělá a opakovaně si knihou listuju. Příběh mě na mnoha místech dojal. Miluju knihy, kde je nějaká přidaná hodnota, kde cítíte, že jsou psány srdcem, kde na vás dýchne atmosféra příběhu a vtáhne vás dovnitř. Tato kniha všechno splňuje. Určitě si ji také zamilujete a budete si ji hýčkat.

Doporučení

  Titul má potenciál zaujmout všechny děti od 7 do 10 let, ale i jejich rodiče. Může se zdát, že díky dívčí hrdince po něm sáhnou spíše dívky, ale své si najdou i chlapci.

____________________________________________________________
O autorce:

Zdroj: cbdb.cz

Tereza Pařízková 

pochází z Olomouce, vystudovala scenáristiku na FAMU, je překladatelka, vlastní agenturu Twinkle Books Agency, která zprostředkovává práva na zahraniční knižní tituly pro děti. Je také spolumajitelkou dětského knihkupectví Zlatá velryba v Olomouci a věnuje se literární tvorbě pro děti. Její velkou láskou je Aljaška, kterou také pracovně navštívila a zasadila tam děj svých prací. Mimo knihu Stela a 16 huskyů ještě napsala dva díly knížek pro děti s názvem Městečko Lážoplážo (Mladá fronta, 2018). Více informací se dozvíte ze záznamu rozhovoru pro Český rozhlas Olomouc nebo záznamu pro Proglas, v němž se dozvíte, jak vypadá knihkupectví Zlatá velryba a týká se také otázek čtenářství a mimo jiné se dozvíme, že Stela bude mít pokračování!

______________________________________________________________
O ilustrátorce:

Zdroj: albatrosmedia.cz

Ivona Knechtlová je zavedená ilustrátorka především knih pro děti a mládež, kde její rukopis poznáte na první pohled. Často maluje postavy dívek s jemnými obličejíčky, výraznýma očima a rty. Kombinuje akvarel a jiné techniky. Ilustrovala sérii knih o Anně ze Zeleného domu, naposledy to byla Anna z Ostrova (Albatros, 2019) a s ní spjatá biografie o autorce Lucy Maud Montgomeryové Sen o Zeleném domě (Albatros, 2020 - na recenzi se můžete brzy těšit). Dále se podepsala na sérii knih o Valentýnce – Valentýnka a daleké kraje (Albatros, 2019), ale ilustrovala také knihy pro dospělé, např. Italské jednohubky (Mladá fronta, 2017). Více se o její tvorbě dozvíte na této stránce.

______________________________________________________________

Autor: Tereza Pařízková

Název: Stela a 16 huskyů

Počet stran: 96

Nakladatelství: Pikola

Rok: 2019

Zdroj: vlastní