RECENZE - Hana Skálová: Hurá! Jsou tu Velikonoce


Hana Skálová: Hurá! Jsou tu Velikonoce

Po 10! letech dala o sobě spisovatelka Hana Skálová opět vědět a po zdařilé knížce Ježíšek, věnované Vánocům a jejich tradicím, vytvořila podobnou antologii o Velikonocích. Rozhodně jsem si tuto novinku nemohla nechat ujít, už jen proto, aby té první v mé knihovně nebylo smutno. Patří zkrátka k sobě. Tak tedy hurá! Pojďme se podívat na velikonoční tradice.

Velikonoční tradice, pohádky, tvoření, kuchařka a zábavný sešit aktivit v jednom! Knížka pro celou rodinu.


S nadsázkou můžu říci, že tato publikace nabízí čtenářům vše, na co si v souvislosti s Velikonocemi vzpomenou. Její výhodou je, že obsahuje komplex zdánlivě nesourodých informací a aktivit. Text je členěn do kapitol, které jsou zakončeny nějakou aktivitou.


Co v jednotlivých kapitolách najdete?
  • Titul nejprve čtenáře seznamuje s pojmy jaro a Velikonoce a také ukazuje rozdíl mezi Velikonocemi a Vánocemi.

  • Dále se věnuje tomu, co je pro Velikonoce typické, a to ze dvou hledisek – pohanského a náboženského. Oceňuji, že se nesoustředí jen na přítomnost. Ohlíží se také do minulosti a připomíná, že naši předkové měli daleko těžší podmínky, než máme dnes my. Co se týče náboženského hlediska, chválím, že neznámé pojmy, jako je křesťanství, kultura, Ježíš Kristus, ukřižování či zmrtvýchvstání dětem vysvětlí. Poté se dozvídáme podrobnosti o velikonočním týdnu, masopustu, velikonočních symbolech.
















                                           

                             


  • Další kapitola zmiňuje velikonoční koledy a básničky, které se budou malým koledníkům určitě hodit. 
           
  • Nechybí ani připomenutí jarních písniček. I já jsem si zavzpomínala na krásnou písničku, kterou jsem znala ze školky: „Vozilo se na jaře, tralalalala slunce v zlatém kočáře, tralalalala…." Zbylé jsem však neznala, ale naštěstí autorka neopomněla uvést autora textu i hudby, dají se tedy nalézt na internetu a s dětmi si je můžete společně zazpívat.
       

  • Samostatná kapitola je věnována pašijovému týdnu a velikonočním zvykům, které se na něj v jednotlivé dny váží.
                                        

  • Velmi oceňuji zařazení kapitoly Jiné země, jiné tradice, ve které se dozvíme, jaké tradice se dodržují v cizích zemích. V Rakousku nebo Německu děti hledají vajíčka, které jejich rodiče schovali, koledníci tam nechodí. Ale víte, ve které zemi si lidé čtou o Velikonocích detektivky? Kde se konají závody žlutých gumových kačenek? Kde se hází vajíčko přes střechu? Informace jsou poučné, přece jenom bych zde uvítala více příkladů, nesmíme však zapomínat, že text je určen primárně předškolnímu a mladšímu školnímu věku, což odpovídá obsahu.

 

  • Nechybí kapitola s recepty na velikonoční pochoutky. Děti si tak za pomoci dospělých můžou upéct třeba piškotového beránka nebo připravit jarní vajíčkovo-bramborový salát.
  •                                   
                                                 
                                           
  • Jakými technikami lze vajíčka nazdobit se dočtete v další kapitole. Samostatná kapitola je věnována velikonočnímu vyrábění.

  •                                                
  • Seznámíte se také s postupem Jak uplést pomlázku a jak ji dále využít.
  • Na závěr je připomenutí jarních kytiček a tip na výrobu pampeliškového medu.



Co v knize ještě najdete? Čím jsou doplněny hlavní kapitoly?

  • Autorka ke každé kapitole přináší  tipy dětem, čím by i ony v době Velikonoc mohly přispět, co by mohly udělat (například si uklidit v pokojíčku, pomoct mamince s pečením, nazdobit vajíčka).

                                                   

  • Nechybí ani zajímavosti, které obohatí i dospělé. Já jsem například vůbec netušila, že slovo karneval má stejný význam jako masopust. Jde o italské slovo znamenající „dáme sbohem masu“. V koledách se často říká: „hody hody, doprovody? Ale víte, co to je "doprovody"? Uvnitř si to přečtete.
  • Celou knížku doprovází úkoly pro děti, které jsou řazeny za větším úsekem textu. Jedná se např. o hledání předmětů na obrázku, doplnění správných rýmů do veršů, obrázkové čtení, hledání rozdílů nebo přiřazení správného obrázku k originálu. Tyto úkoly rozvíjí postřeh, pohotovost, napomáhají soustředění, ale plní i úlohu relaxační.



  • Dále uvnitř najdete také návody na vytvoření nějakého výrobku. Hodně se mi líbil návod na výrobu zajíce z ponožek.


  • Součástí textu jsou 4 velikonoční povídky (daly by se také nazvat jako moderní pohádky), které pocházejí od autorky a současných českých spisovatelů – Petra Stančíka, Michaely Fišarové a Daniely Fischerové.

   První povídka od Hany Skálové vychází ze všech povídek jako jediná ze současnosti, ostatní nesou více pohádkové rysy. Vypráví o nečekané a nevítané velikonoční nadílce u domu zajíčka Ušáčka, o školácích, kteří se rozhodli uklidit les od plastových odpadků, ale také o velikonoční slavnosti a táboráku. Tato povídka se zabývá dnes aktuální ekologickou otázkou o plýtvání plastovými materiály, které znečišťují okolí. Působí ze všech povídek nejvíc výchovně. Čtenáři by si měli odnést poučení, že bychom neměli myslet jen na sebe, ale také pomáhat zvířatům a myslet na čistotu životního prostředí.

   Druhá povídka od Petra Stančíka už je více poetická a vypráví podobenství o tom, proč a jak se střídají roční období, ale hlavní poselství se točí kolem odpovědi na otázku, proč se velikonoční vejce malují na červeno.




  Třetí povídka od Daniely Fischerové vypráví o plivníkovi, znuděné a osamělé babičce a velikonočním překvapení, které všechno změní. Důležitým tématem této povídky je samota, ani my bychom neměli zapomínat na staré lidi, navštívit je či potěšit malým dárkem. Tato povídka s sebou nese také moderní prvky (mobil).




   Čtvrtá povídka od Michaely Fišarové vypráví o jedné nešťastné a handicapované malé kukačce, které se nepodařilo s ostatními odletět do teplých krajin, naštěstí tu byla bohyně jara Ostara, která provedla jedno zvláštní kouzlo. Krásné podobenství o tom, proč nosí zajíček vajíčka. Tento příběh se mi líbil nejvíce, je dojemný i poučný zároveň, proto přináším ukázku.

UKÁZKA ze Čtvrté velikonoční povídky
„O velikonočním zajíčkovi“:
„Zima přišla brzy. Ráno byla stébla trávy ostrá a tvrdá od přízemních mrazíků. Malé kukačce se za potravou skákalo čím dál hůř. Choulila se v zaječím pelíšku a třásla se chladem.Jednoho dne se probudila do bílého rána. Celá louka byla pokrytá studeným sněhem. A pak nastoupil tak veliký mráz, že mohla už sotva rozevřít svůj zobáček. Na malou chvíli se to přece jen podařilo a malá kukačka naposledy zakukala. A pak zůstal ledový ptáček nehybně stát přimrzlý v zaječím pelíšku. Jeho malé ptačí srdíčko se zastavilo.Přišlo jaro a sníh z louky tál. Zima byla čím dál mírnější. Sluneční paprsky nabíraly na síle a začaly probouzet zemi ze zimního spánku. A ten krásný jarní den se stalo velikonoční kouzlo.“ (Str. 98)

Text

Autorka se obrací přímo na malé čtenáře a přizpůsobuje tomu vyjadřování. Informace podává jednoduše a srozumitelně, často vše ukazuje na příkladech. Tato názornost i způsob pojetí se mi moc líbí, malým čtenářům to bude blízké.

UKÁZKA: 
„Hlavní postavou křesťanství je JEŽÍŠ KRISTUS. Určitě vám jméno Ježíš připomíná Ježíška, na kterého se těšíte o Vánocích, protože vám přinese dárečky – je to tak? Máte pravdu – Ježíšek je Ježíš, jenže miminko, a Ježíš je muž, který z něj vyrostl. (…)O VÁNOCÍCH se tedy oslavuje NAROZENÍ JEŽÍŠE. A o VELIKONOCÍCH si lidé připomínají, JAK JEŽÍŠ ZEMŘEL.Teď si možná říkáte, že je to divné. Vždyť Velikonoce jsou veselé, ale oslavují, jak někdo umřel? To přece není správné, to by se nemělo oslavovat, měli bychom být spíš smutní. To máte pravdu! Ale poslouchejte dál. Ten příběh je totiž velmi zvláštní, protože vypráví, jak Ježíš vstal z mrtvých a vstoupil do nebe." (Str. 15-16)

   Celou knihou se linula červená nit říkající: Rodino, buďte o Velikonocích spolu. Nezapomínejte ani na své blízké, navštivte je, není poblíž vás někdo starý a osamělý? Možná by jej potěšilo, kdybyste ho navštívili, udělali radost malým dárkem. Ale vybízí také k zastavení a rozjímání nad sebou samým. Choval sem se vždycky dobře a správně? Nezasloužil by si ode mě někdo odpuštění? Líbilo se mi také, že autorka mírně děti podněcuje k tomu, aby nemysleli jen na sebe, ale i na lidi a zvířata kolem sebe, např. ptáčci uvítají trochu vody v krmítkách.




Vlastní hodnocení

   V knize se mi líbila obsahová různorodost, projevená lidskost, interaktivnost a komplexnost informací. Graficky je opravdu krásně provedená. Stránky jsou kolorované do jarních barev, jsou barevné také nadpisy a některé úseky textu. Titul je bohatý na obrázky Andrey Tachezy, která si vyhrála i s detaily miniaturních kraslic u čísel stránek. Ilustrace jsou veselé, hravé, barevné, zkrátka tak, jak to k Velikonocům patří. Krása.

Jedna malá výtka: Když už je dána hádanka na popis jednotlivých částí kroje, ocenila bych i správné odpovědi. Osobně mě trošku mrzí, že už výtěžek z prodeje nejde na charitativní účely, jako tomu bylo u prvního titulu. Přesto je knížka srovnatelná s předchozím titulem o Vánocích, vychází ze stejného principu, nebudete litovat, když si ji pořídíte.

Doporučení

   Využití této knížky je opravdu pestré. Knížka je zábavná, poučná, ale díky povídkám je vhodná i k zamyšlení. Co se týče informativní složky, hodí se pro předškoláky kolem 4 let do max. 7 let. Jedná se přece jen o základní informace a děti s přibývajícím věkem budou vyhledávat publikace náročnější a podrobnější. Přednost této publikace však tví v tom, že její další části (tipy na vyrábění, ukázky písniček a koled, úkoly, povídky) lze využít opakovaně. Hodí se tedy nejen jako samostatná zábava pro děti, které plní různé úkoly, ale vybízí ke společným aktivitám s rodiči či prarodiči - společné čtení a následné povídání o textu, pomoc při pečení či vyrábění. Určitě ji využijí rodiče, děti, ale také učitelé mateřských či základních škol. Díky komplexnosti se k ní budete rádi vracet.
______________________________________________________________

O autorce:

Hana Skálová – původně učitelka češtiny, pracovala v časopisu Lidé a země jako redaktorka, potom až dodnes pracuje pro Českou televizi – natáčí reportáže do Toulavé kamery, je autorkou scénářů pořadů Deset století architektury, Z metropole, aj. Věnuje se také zpravodajství medicínských témat do Mladé fronty aj. V roce 2010 napsala knížku Ježíšek o vánočních zvycích a volně navázala na velikonoční zvyky titulem Hurá! Jsou tu Velikonoce roku 2020.



______________________________________________________________

O ilustrátorce:

Andrea Tachezy (* 1966)
Andrea Tachezy
Zdroj: cbdb.cz
se narodila v Praze, ale doufá, že jednou skončí v domku se zahrádkou. Je výtvarnicí, ilustrátorkou a grafičkou.   Nezaměnitelnou speciální technikou koláže ilustruje knihy pro děti. Věnuje se i volné tvorbě. Vystavovala na mnoha domácích i zahraničních výstavách. Ilustrátorkou se stala až po úspěchu v konkurzu na ilustrace ke knize Josefa Kainara. Byl to její dětský sen.


OCENĚNÍ
Hodně se věnuje ilustracím pro dětské nakladatelství Běžíliška. Ocenění Zlatá stuha získala za prostorové leporelo Ferdinande! (Běžíliška, 2014)knihu Bořivoja blecha Fló (Albatros, 2014) a za Dům číslo 226 (Běžíliška, 2017). Kniha O čem sní (Běžíliška, 2016) byla nominována na cenu Czech grand design 2016. Ilustrovala také například knihy Ježíšek (Mladá fronta, 2010), Zuza v zahradách (Labyrint, 2016). 



                          Bořivoj a Blecha FlóZuza v zahradách

                           Za zvířátky do horZa zvířátky k vodě
V Albatrosu jí vyšla série knih Za zvířátky do lesa (2010), Za zvířátky k vodě (2012), Za zvířátky do hor (2014), Za zvířátky na louku (2015). Ilustrace propůjčila novému zpracování básně Maryčka Magdonova (Běžíliška, 2017) a čerstvě vyšla knížka O velikonočním zajíčkovi, Jůlince a měsíčku za nehtem (Meander, 2020). Pro nejmladší čtenáře vytváří i textilní hračky a jiné dárky, podívejte se na její stránky.


                                      Dům číslo 226Za zvířátky na louku
                                 O čem sníMaryčka Magdonova


Pokud ještě velikonočních knih nemáte dost, doporučuji nádhernou recenzi od Bookworm´s diary na novou především obrázkovou knížku s přebásněným textem Než se řekne hody hody z nakladatelství Host. 
  
Než řeknete hody hody
Zdroj: cbdb.cz
 Radost pohledět a hledat. Letos jsme ještě nepořizovaly, ale jelikož jsem milovnice obrázkových knížek, které si umí vyhrát s vtipem a detaily, určitě opatříme na příští rok.

A co Vy a velikonoční nebo jarní čtení? Co rádi čtete? Budu se těšit na Vaše tipy.:-)
______________________________________________________________
Autor: Hana Skálová
Název: Hurá! Jsou tu Velikonoce
Počet stran: 112
Nakladatelství: Mladá fronta
Rok: 2020
Zdroj: vlastní

Žádné komentáře:

Okomentovat