 |
| Michael Engler: Mokrozem/Suchozem |
 |
| Michael Engler: Mokrozem/Suchozem |
Máte
rádi nápaditá a obrázková vyprávění? Vyzkoušejte
Mokrozem/Suchozem, kde se v jedné knize sešly hned dva samostatné příběhy,
které se uprostřed potkaly. Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Portál.
V zemi chlapce Lamara už týdny prší a prší.
Lamarovi a jeho kamarádce slepičce Dolores už děravou střechou prší i do domu a sluníčko je v nedohlednu. Oběma kamarádům už hrozí ponorková nemoc, jsou mrzutí a smutní, proto slepička rozhodne, že je čas odejít za sluníčkem, protože o sluníčku je známo, že zlepšuje náladu.
Nasedají do loďky a vydají se po řece, o které doufají, že ústí do moře. Oběma kamarádům neustálé pršení kazí náladu, a dokonce se i pohádají, ale omluvit se nehodlá ani jeden z nich.
Až jednou se krajina začne měnit, je stále sušší a sušší…
V zemi dívky Neneh si zase písek skoro nepamatuje, jak voda vypadá.
Poušť je nekonečná a slunce neustále pálí, jediné po čem Neneh touží je trocha vody. A tak se spolu s jejím přítelem fenkem Farúkem vydají trochu vody hledat.
Koryto řeky je ale vyschlé a ve studni je posledních pár kapek. Neneh se ale nevzdává a je odhodlaná najít vodu stůj co stůj…
Pan Engler má asi déšť rád, protože je to už jeho druhá knížka, v níž podstatnou roli hraje déšť. Tou první byl zábavný titul Tři ovečky na arše.
Titul
je nádherně ilustrovaný, v ilustracích naleznete plno
rozkošných detailů, které můžete s dětmi objevovat. Textu je akorát, je do
obrázků vsazený, jeho barva je uzpůsobená tak, aby se dobře četl.
UKÁZKA:
Lidé ale někdy vidí věci, které ostatní nevidí. Zejména takové jasnozřivé dítě jako Neneh, která umí vyčíst příběhy z oblaků a nachází v písku hračky. Možná opravdu někde vycítila vodu, pomyslel si Farúk. Poušť je ale nebezpečné místo.
Zajímavostí
je, že každý z příběhů ilustroval jiný ilustrátor. Mokrozem má na svědomí
Jan Birck a Suchozem Joëlle Tourlonias. Jejich styl je podobný, alespoň mně to
tak přišlo.
Zhodnocení a doporučení
Mokrozem/Suchozem
je melancholická, ale nápaditá knížka obsahující dva příběhy,
které se uprostřed setkají. Melancholie bych se vůbec nebála, protože i ta k životu
patří a není třeba ji dětem zatajovat. Při čtení čtenářům knížka připomene, že
i když do života prší, vždy je tu ještě naděje a víra v nový zítřek a že
se hodí mít přátele na blízku. Takže bych ji doporučila dětem zhruba od 6 let ke čtení v sychravé či smutné dny, protože
ukazuje, že zítřek může být zase šťastný, a to je dobré vědět.
Anotace:
Název: Mokrozem/Suchozem
Autor: Michael Engler
Ilustrace: Jan Birck, Joëll Tourlonias
Počet stran: 64
Nakladatelství: Portál
Rok: 2021
_____________________________________________________________________________
A co vy? Máte rádi melancholické knížky? Dali byste knize šanci? Napište mi.
Žádné komentáře:
Okomentovat