RECENZE – Klára Smolíková: Kvidovy přeslechy

Roztomilý soví kluk pomůže objasnit významy rčení

Poslouchají vaše děti někdy jen na půl ucha, nechtějí chodit spát se slepicemi a ráno pak mají oči jako baterky? Poznat, co se za těmito rčeními ve skutečnosti skrývá, není pro děti vůbec jednoduché. Pochopit jejich správný význam a zároveň se pobavit pomůže malým čtenářům soví kluk Kvido, který se ve svém životě dostává do zapeklitých situací. Dospělí jeho počínání komentují zvláštními slovními spojeními, kterým Kvido nerozumí, ale jeho okolí má naštěstí tolik trpělivosti, aby mu pomohlo jejich význam objasnit. Přidáte se ke Kvidovi i vy? 

Klára Smolíková: Kvidovy přeslechy

Opeřený popleta ve světě rčení

A co je ten Kvido vlastně zač? Kvido je kalous ušatý, který navzdory svým dlouhým uším špatně slyší. A přestože by z něj měl vyrůst moudrý pták, ledacos chápe naopak.

Často nevnímá, co mu rodiče říkají, chce všechno vidět a slyšet, prožívá běžné dětské radosti i strasti – zamiluje se do kamarádky, těší se na Vánoce, dovádí venku, onemocní, nechce se mu jít večer spát… a jeho počínání často dospělí komentují různými rčeními, které Kvido chápe doslovně a hned je testuje, což působí úsměvně. Nejsou vám tyto situace něčím povědomé? V bohatě ilustrované knížce jsou pomocí nich vysvětleny významy jednotlivých rčení, a protože jsou to situace, který každý rodič zná a Kvido představuje dítě, bude pro děti jednoduché se s ním ztotožnit a oblíbit si ho, a věřím, že rčení pomocí nádherných ilustrací malí čtenáři i lépe pochopí. Možná máte pocit, že jste tyto příběhy už někde viděli. Máte pravdu, původně vycházely postupně v časopise Sluníčko.

Jaká rčení poznáme? 

Chodit spát se slepicemi, spát jako dudek, škrábat jako kocour, mít oči jako baterky, snít sladké sny, dělat si z někoho dobrý den, oslnit někoho, být upoután na lůžko, běžet s větrem o závod… a spoustu dalších.

Každá z 23 krátkých (nanejvýš čtyřstránkových) kapitolek se točí kolem nějakého slovního spojení a připomíná další, jemu podobná. Knížka je tak rčeními docela nabitá. První kapitolka si například dobírá Kvidovy uši a v souvislosti s nimi další rčení, kde se s ušima můžeme setkat. Dozvíme se, co znamená, když se řekne poslouchat jen na půl ucha, sedět si na uších, zapsat si něco za uši nebo být zamilovaný až po uši. V každé kapitole najdeme nějaké ústřední rčení, které uvozuje chytlavá básnička.

UKÁZKA:

Brzy už zacinká zvoneček,

Kvidovy tváře hoří.

Kdo pod nazdobený stromeček

vánoční dárky vloží? 

S Kvidem prožijeme celé dva roky jeho života, ale kapitoly zpodobňují jen určitou situaci, která se pro potřeby daného rčení zrovna hodí. Díky přehlednému uspořádání do menších odstavců a proložení výraznými obrázky je text přehledný, jednoduchý a srozumitelný. Rčení se od zbylého textu odlišují červenou barvou, proto je lze snadno dohledat.  Na závěr každé kapitoly jsou shrnutá, což dětem informace oživí a lépe si je zapamatují. Můžou se opět vrátit do textu a s pomocí obrázků jejich význam zopakovat.

UKÁZKA:

Slepice a sovy, to nejde dohromady. Sovy spí ve dne, slepice se v kurníku ukládají ke spánku před soumrakem a budí se s rozbřeskem. Kohout pak svým kokrháním ohlašuje východ slunce. Právě proto se o někom, kdo si zaleze na kutě brzo, říká, že chodí spát se slepicemi. (Str. 25)

Roztomilé ilustrace osloví vtipem i barevností

Ilustrace se Báře Buchalové opravdu povedly. Už při prvním prolistování Vás osloví svou barevností a komičností. Jsou nádherně jednoduché, čitelné a hravé! Věřím, že zaujmou děti i dospělé. Neoddělitelně patří k textu. Nejen že jej doplňují a oživují, ale bez nich by knížka nefungovala.

Obrázky jsou doslovným zpodobněním daného rčení, což děti určitě pobaví. Např.: Nestrkej nos do cizích věcí – Kvido na udici strká svůj nos (zobák) blíž ke svým kamarádům v naději, že pozná, co zamýšlejí udělat, uši má tak dlouhé, že si na nich opravdu sedí, nemoc ho upoutá na lůžko tak, že je k němu přivázaný, noty sype z rukávu tak, že mu opravdu z rukávu padají. Mě nejvíce pobavila ukázka toho, jak Kvido klepe kosu. Výhodou je, že jsou ilustrace natolik čitelné, že podle nich můžou text převyprávět i nečtenáři.

Výsledný dojem umocňují také jemně kolorované stránky laděné do příjemně světlých odstínů oranžové, fialové či modré.

Místy kapitolkám možná trochu scházel úvod či závěr, soustředily se hlavně na klíčové situace a spojení některých rčení působilo trochu uměle, např. v rámci jednoho příběhu se setkáme se rčeními jít na čekanou, pozorovat kočičky a poté kocoury na stěně po malování. Ale celkově se mi knížka moc líbila, velkou zásluhu na tom měly ilustrace Báry Buchalové.

Zhodnocení a doporučení

Tato roztomilá knížka hravě a jednoduchým způsobem na situacích ze života objasňuje významy různých rčení. Oficiálně je určená dětem od 4 let, ale navyklým „čtenářům“ určitě můžete předložit i dříve. Díky chytlavým, čitelným a vtipným ilustracím ji ocení i nečtenáři. Děti se nejen pobaví, ale věřím, že díky jednoduché formě, nadupanému obsahu, známým situacím a sympatickému hrdinovi se o rčeních dozvědí spoustu nového.

Zaujala vás tato roztomilá knížka? Používáte doma rčení? Které je vaše nejoblíbenější? Budu se těšit na vaše postřehy.

ANOTACE:

Název: Kvidovy přeslechy

Podtitul: Jazykové hračičky pro kluky i holčičky

Autor: Klára Smolíková

Ilustrace: Bára Buchalová

Vydání: 1.

Počet stran: 72

Formát: 217 × 237 mm

Nakladatelství: Pikola

Rok: 2020

 

O AUTORCE:

Klára Smolíková (*1974)

spisovatelka, scenáristka, lektorka

Klára Smolíková patří k oceňovaným autorkám pro děti a mládež. Ve svých knihách se snaží o popularizaci důležitých témat z historie i jiných oborů. To se jí podařilo např. v titulech Jak se staví město (Albatros, 2014) či Řemesla (Albatros, 2013). Věnuje se také důležitým historickým osobnostem, např. S Komenským do komiksu (Portál, 2020) či H.U.S. (Kalich, 2015) Píše detektivní série pro mladší čtenáře s názvem Tajná dvojka (2016-2018).

     

Propaguje i čtenářství, např. titulem Knihožrouti (Triton, 2016; 2020), který se setkal s takovým úspěchem, že se dočkal už dvou pokračování. O proměnách knih v historii napsala publikace Spolkla mě knihovna (Fragment, 2017) a Pozor, v knihovně je kocour (Mladá fronta, 2019). Se synem Tobiášem spolupracovala na publikaci zaměřující se na historii židovství s názvem Cha cha chá, zasmál se Mordechaj (Argo, 2020). V únoru 2021 chystá druhé, rozšířené vydání knihy Husité (Pikola).

   

O ILUSTRÁTORCE:

Bára Buchalová (*1975)

oblíbená ilustrátorka knížek pro děti

Své ilustrace propůjčila více než 30 titulům. Všechny vynikají hravostí, barevností, smyslem pro humor, originálními nápady, vlídností a pozitivním pohledem na svět. 

Kresbami obohatila knihy Zdeňka Slabého: Dášenka a Pumprlík (Grada, 2015), Lenky Rožnovské: Natálka a zlobivé štěně (Grada, 2015), Kláry Smolíkové: Knihožrouti (Triton, 2016) či Ivy Geckové: Jak to bylo s panem Vlkem (Grada, 2019). Její autorskou knihou je Praha ha ha (Albatros, 2017). Zajímavostí je, že nevystudovala žádné výtvarné školy a je celoživotním samoukem. Kreslení a tvoření je pro ni velkou radostí, posláním i výzvou.