Když si najdete čas na čtení, sáhnete také po knížce pro děti od „konkurence“? Pokud ano, který titul Vás v poslední době zaujal nejvíce?
Mým největším oblíbencem je spisovatel Miloš Kratochvíl. Kromě nádherných rozverných básniček (ty bych tedy napsat nedokázala) píše skvělé dětské knížky. Veselé, vtipné, ovšem nikdy v nich nechybí nenásilně podaný etický podtext. Velice se mi líbí Zajatci stříbrného slunce, knížka reflektující klukovské hraní stříleček, za kterou Miloš Kratochvíl dostal Zlatou stuhu. Strašně ráda mám Prázdniny blbce č. 13, příběh kluka, který nemá na to mít samé jedničky, ale je báječný a férový kamarád. Vynikající je celá série Pachatelé dobrých skutků. Plně se ztotožňuji s Milošovým názorem – totiž že podstatně důležitější než mít ze všech dětí inženýry je, aby z nich vyrostly slušní a poctiví lidé. Vzdělání je přirozeně nesmírně důležité, ovšem obecná slušnost představuje naprostý základ lidské společnosti. Ráda mám i knížky Ivony Březinové nebo Petry Braunové. V současné době u nás vydává knihy řada kvalitních autorů píšících pro děti, ale já bohužel stíhám zachytit jen zlomek.
„Ztotožňuji se s názorem, že podstatně důležitější než mít ze
všech dětí inženýry je, aby z nich vyrostly slušní a poctiví lidé.“
 |
| Daniela Krolupperová Zdroj: archiv Daniely Krolupperové |
Neodmyslitelnou
součástí knih pro děti jsou ilustrace. Vaše příběhy se můžou chlubit výtvarným
doprovodem těch nejlepších – Evy Chupíkové, Lucie Dvořákové, Ivony Knechtlové…
Můžete do výběru ilustrací mluvit, nebo je to věc nakladatelství?
Když podepisuji smlouvu s nakladatelstvím, přímo v ní stojí
psáno, že mi nakladatelství samo vybere ilustrátora. V praxi to ale
naštěstí obvykle probíhá tak, že mi naprostá většina redaktorek ilustrátora,
přesněji ilustrátorku navrhne a zeptá se mě na můj názor. A moje zkušenost
praví, že zkušená redaktorka radí dobře.
„Snažím se dětem ukázat, že svět není černobílý.“
Já na besedy kvůli pracovnímu vytížení jezdím jen zřídka. Nicméně vždycky mě potěší, protože vidím, jak děti na moje příběhy reagují. Potřebuji to vidět, píšu pro děti, ne pro sebe. Nejvíc mě rozesmál návrh chlapce, který na můj dotaz, co by udělal, kdyby mu zmizela škola, odpověděl, že by to nahlásil pojišťovně.
„Knížka, nad kterou jsem přemýšlela více než patnáct let, vyšla předloni v Portálu.“
 |
| Zdroj: archiv Daniely Krolupperové |
„Na rozcestí ke/od štěstí na konkrétních příbězích ukazuje dětem lidské slabosti.“
Máte
zmapováno, který Váš titul patří k nejúspěšnějším a nejprodávanějším?
Který je zároveň i Vaší srdcovkou?
Mezi vůbec neprodávanější patří série knížek o Bubáčkovi, Josífkovi a
knížka Draka je lepší pozdravit. Velmi úspěšná je i „přírodovědná“ série
z Portálu. Osobně mám ráda Taje olivového háje – pro ty nádherné vzpomínky
na Provence nebo Polštářové podvodníky či O´Bludu. Nicméně knížka, nad kterou
jsem přemýšlela nejdéle – více než patnáct let, vyšla předloni v Portálu.
Jmenuje se Na rozcestí ke/od štěstí a na konkrétních příbězích ukazuje dětem
lidské slabosti. Snažím se v nich čtenáře vést k tomu, aby si uvědomili
a dokázali sami sobě říct – nejsem špatný, když cítím vztek, závist nebo
lenost. To se prostě stane každému. Ale vím, že je to pocit, který může
způsobit mnoho zlého, když mu dovolím, aby mě ovládl a řídil moje jednání.
Snadno pak ublížím nejen ostatním, ale v konečném důsledku hlavně sobě.
Proto se pokusím si nežádoucí pocit „ochočit“, naučit se ho zvládat. Abych já
ovládal své pocity, nikoliv ony mě. Knížka je určená pro čtení s dospělým,
za každou kapitolou jsou dvě skupiny otázek, které se vztahují jednak ke
konkrétnímu příběhu, jednak obecně k tématu. Snažím se dětem ukázat, že
svět není černobílý. No, schválně si zkuste odpovědět na otázku – jsem lakomý,
když nechci půjčit koloběžku kamarádovi, který mi ji už dvakrát rozbil?
 |
| Daniela Krolupperová: Na rozcestí ke štěstí/od štěstí (Portál, 2019) |
„Čtenáři mi občas píší, že nemohou některou moji knížku nikde koupit. Všem odpovídám, ať napíší do nakladatelství.“
Druhého
vydání se brzy dočká dobrodružná a napínavá knížka Společenstvo klíčníků,
ilustrovaná opět Barborou Kyškovou. Vymění však nakladatelský dům Albatros za
Pikolu. Víte, co za změnou nakladatelství stojí? Bude nové vydání zásadně lišit
od původního, nebo půjde jen o dílčí úpravy?
Společenstvo klíčníků jsem nabídla k druhému vydání nakladatelství
Pikola, jelikož Albatros se k druhému vydání neměl a ohlasy čtenářů ve mně
vzbuzují naději, že je o příběh stále zájem. Čtenáři mi občas píší, že nemohou
některou moji knížku nikde koupit. Všem odpovídám, ať napíší do nakladatelství.
To, co dotisk nebo další vydání ovlivní, je výhradně poptávka po daném titulu.
A když se nakladatel nedozví, že je o knihu stále zájem, podruhé ji nevydá. Společenstvo
klíčníků vyjde s novou krásnou obálkou. Text je úplně stejný, pouze jsem
v něm opravila jednu faktickou chybu. Na cestě z Březnice
k židovskému hřbitovu se odbočuje doprava, nikoliv doleva.
Kde
čerpáte energii?
V poslední době – koronavirové energii bohužel zrovna moc nečerpám.
Ale to jistě platí pro naprostou většinu z nás. Za „normálních“ časů se
hodně věnuji sportu – třikrát týdně cvičím v Sokole aerobik, běhám, chodím
plavat a od jara do podzimu jezdím na kole.
„Za „normálních“ časů se hodně věnuji sportu.“
Co
Vám udělalo v poslední době největší radost?
Radosti mám naštěstí ty nejběžnější – mojí největší radostí je moje
rodina, moje děti. To, že jsme všichni relativně zdraví, nemáme vážné problémy.
Ovšem nemohu se dočkat, až koronavirová epidemie pomine a svět bude zase aspoň
trochu normální.
„Světlo světla by měla spatřit i kniha, na které mi velmi záleží.“
 |
| Zdroj: archiv Daniely Krolupperové |
Můžete
prozradit, jaké jsou Vaše plány do budoucna? Na jakou novinku se čtenáři můžou
letos těšit?
Letos by mělo v nakladatelství Pikola znovu vyjít již zmíněné Společenstvo
klíčníků a příběh pro menší děti s názvem Mechová víla s nádhernými
ilustracemi Ivony Knechtlové. V nakladatelství Albatros potom další příběh
Bubáčka, tentokrát zimní – Bubáček a zlobivá závěj. Doprovázejí ho jako vždy
krásné ilustrace Lucie Dvořákové. Světlo světla by měla spatřit i kniha, na
které mi velmi záleží. Jedná se o příběh z časů první republiky, který se
odehrává v módním salonu. Dotvářejí ho naprosto fantastické ilustrace Evy Chupíkové.
Každá z nich by se dala pověsit na stěnu jako obraz. Vše ovšem jen
v případě, že koronavirová krize nesmete knižní trh… Pevně doufám.
|
| Foto z pečlivě připravované knihy o módním salonu z časů první republiky. Zdroj: archiv Daniely Krolupperové |
Kterou
postavou z Vašich knížek byste si přála být a proč?
Pozoruhodná otázka, něco
takového mi nikdy nepřišlo na mysl. Ale zamyslím se a třeba někdy takovou
knížku – kde bude vystupovat někdo, kým bych si přála být – napíšu.
Mnohokrát
děkuji za rozhovor a v novém roce přeji plno pracovních i osobních úspěchů
a spoustu skvělých knih, které potěší srdce (nejen) malých čtenářů.
I já děkuji.
_______________________________________________________________________________
Která kniha paní Krolupperové vede u Vás a Vašich dětí? Na jaký její připravovaný titul se těšíte nejvíc? Budu ráda, když se podělíte o své názory a postřehy. J
Žádné komentáře:
Okomentovat